Aleje – dědictví naší krajiny

Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček a polních cest. Většinu z nich lemují stromořadí. Tak tomu bylo odnepaměti. Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic tehdejších elit, ale i šetrného přístupu venkovského lidu k okolnímu prostředí.

Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na aleje je Vysočina (35).  

Krajina bez alejí by byla jako obraz bez rámu

Význam alejí pro vzhled naší krajiny si často ani neuvědomujeme a bereme je jako samozřejmost. Dokážeme si však představit, jak razantně se krajina změní, vykácíme-li celou alej?

 Podívejte se na příspěvek Ing. Petra Veličky „Jak jsme k alejím přišli a jak o ně dnes přicházíme (Nejen historické souvislosti vzniku a zániku alejí v našich zemích)“ , který na semináři "Zachování alejí jako typického prvku české krajiny" zastupoval Českou komoru architektů.

Hrozí alejím zánik?

V období po druhé světové válce se stát ani obce o stromořadí podél silnic a cest prakticky nestarali. Řada stromořadí byla vykácena kvůli rozšiřování silnic, vyvolaném neustálým narůstáním automobilového provozu. Zbývající aleje se sice masově nekácely, zároveň jim však nikdo nevěnoval potřebnou péči a nová stromořadí se vysazovala jen málo.

V roce 2006 se situace dramaticky změnila. Krajské správy silnic, které ošetřují silnice II. a III. třídy, začaly ve všech krajích plošně kácet aleje. Vlivem mírné zimy uspořili silničáři prostředky a rozhodli se je utratit tímto způsobem. Během zimy padly po celé republice stovky zdravých stromů. Stejná situace se opakovala v zimě 2008.

Oficiálně se jako hlavní důvod pro kácení alejí uvádí jejich nebezpečnost. Silničáři i některé policejní správy tvrdí, že za tragické nehody mohou stromy rostoucí podél silnic. Skutečnost je však jiná. Z policejních statistik vyplývá, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou chyby řidičů: nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podobně.

Desatero nenahraditelných funkcí alejí

1.    Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.

2.    V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i  řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.

3.    V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.

4.    Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.

5.    V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.

6.    Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.

7.    Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m³ oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu
8.    Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.

9.    Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.

10.  Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.